(1857–1936)
Český spisovatel, novinář (časopis Čas, Národní listy, Lidové noviny), literární kritik a historik, národopisec. Jeden z prvních průkopníků uměleckého realismu u nás. Žil a chvíle odpočinku trávil v Hostišově. Českou Sibiř si zamiloval natolik, že jí věnoval řadu próz. Vyšly pod souhrnným názvem "Hostišov" a obsahují pohledy do minulosti Voticka, vyprávění o Herbenově rodině a významných hostech, kteří u nich pobývali, charakteristiky lidí ze vsi i zážitky z přírody.
UKÁZKA:
Na rozhledně (úryvek ze sbírky próz Hostišov)
Na vrchu v Mezivratech vystavěl majitel neustupovského panství Artuš Aichelburg rozhlednu k potěše mé a četných turistů. Z tohoto vrchu byl vždycky velkolepý rozhled (s výšky 712 m); když přibyla dvacetimetrová rozhledna, stojíš ve výši 732 m nad hladinou mořskou. Stojíš na rozhledně a rozhlížíš se jako ze stožáru lodního po širokém a dalekém kraji. K východu ční oba Blaníky, starého kouzla zbavené a novým kouzlem Smetanovy hudby obnovené, hrad Šelenberk a město Mladá Vožice ... K jihu svítí Miličín, chotovinský kostel a věže táborské, za nimiž leží Sezimovo Ústí a Kozí Hrádek. Západní strana je vyznačena Vysokým Chlumcem a početnými vrchy Brd, z nichž některé, jak se zdá, končí až u Klatov. V tom obvodě leží Sedlčany, starý Krčínův zámeček Křepenice, Sukovy Křečovice a Drtinův Hněvšín s rozhlednou, kde se proplétá Vltava. K severu uzříš Votice, Konopiště a Neštětickou horu s ovzduším Benešova a dráždivé historie dávných i nedávných let. ...
TYWONIAKOVÁ, Jana. Podblanická čítanka: Benešovský okres v beletrii. Benešov: Muzeum okresu Benešov, 1990, 62 s.; INTERNET; MĚSTSKÁ KNIHOVNA BENEŠOV - LANius; IC Benešov