Sázava má plochu povodí 4 350 km2 a délku 225 km. Vytéká z rybníka Velké Dářko (206 ha) s močály a rašeliništi. Do něj ústí hlavní zdroj Stružný potok, pramenící ve výšce 730 m n. m. v sedle mezi Kamenným a Šindelným vrchem na Českomoravské vrchovině. Zajímavostí je bifurkace - voda z rašelinišť u Malého Dářka odtéká do Sázavy i Doubravy. Jejich vody plynou odděleně do Vltavy a Labe, setkají se až u Mělníka, a poté společně odtékají do Severního moře. Nedaleko pramenící Svratka, vlévající své vody do Dyje, Moravy, Dunaje a Černého moře, se s nimi už nikdy nesetká. Sázava se vlévá do Vltavy u Davle na Vranské přehradě poblíž bývalého kláštera na Ostrově.
Název řeky má praslovanský původ - řeka „sázavá“ - usazující sedimenty. Pro trampy kolem Posázavské stezky pod Medníkem je Zlatou řekou - její voda je jednak zabarvena jílem, ale je i řekou zlatonosnou - u Jílového se dolovalo a u Pikovic rýžovalo zlato. Slova „Pikovická rýžoviště zlata čeří se v příboji Sázavy…“ popisují trampskou atmosféru Posázaví (píseň Babička Mary Voskovce, Wericha a Ježka, hra "Panoptikum" Osvobozené divadlo). Sázava je málo regulovaná řeka cejnového pásma s jezy v hluboce zaříznutém údolí, kde se střídají proudné úseky s kamenitým a štěrkovým dnem a pomalu proudící úseky v nadjezí. Roční proměny řeky před Vámi jsou na fotografiích.
Řeka Sázava je i oblíbeným prostorem pro rekreaci. Vodáci běžně využívají 208 km od Žďáru. Nejznámější divoké peřeje jsou v přírodní rezervaci Stvořidla mezi Světlou a Ledčí pod horou Melechov a v kaňonu dolní Sázavy pod Týncem.
Říční biotop
Řeka Sázava a její údolní niva je jako jedinečná součást krajiny chráněna podle Zákona o ochraně přírody a krajiny jako významný krajinný prvek. Je biocentrem a biokoridorem pro ohromné množství druhů organismů - obratlovců, bezobratlých a rostlin. Nejznámějšími ohroženými živočichy jsou ledňáček a vydra, málo známí jsou velevrubi a hořavky.
Důležitá je pro organismy různorodost životních podmínek, čistota a okysličení vody. Čistota se výrazně zlepšila, nyní ale stagnuje (komunální, průmyslové a zemědělské znečištění).
Ke vzniku nových biotopů (tůně, štěrkové mělčiny, ostrovy, kameny, nízké i svislé břehy) může dojít i při realizaci protipovodňových opatření, budou-li provedena přírodě blízkým způsobem. Naopak při nevhodných úpravách dojde k úhynu živočichů a ke ztrátě jejich biotopů. Přírodní řeka se změní v kanál, který nebude vhodný ani pro pro rekreaci lidí.
Natura 2000
Soustavou Natura2000 (www.natura2000.cz) chrání státy EU ohrožené druhy živočichů, rostlin a typy přírodních stanovišť. Její součástí je evropsky významná lokalita Dolní Sázava od ústí Blanice po ústí do Vltavy (délka 80 km, plocha 400 ha). Řeka je stanovištěm hořavky duhové a velevruba tupého a vzácných mlžů perlorodky škeble ploché a okružanky říční.
Hořavka duhová je malá kaprovitá ryba, jejíž jikry se vyvíjejí ve vodních mlžích (velevrubi, škeble). V hejnech obývá pomalu proudící vody. Žije 2 – 5 let a dorůstá nejvíce 10 cm. Velevrub tupý obývá potoky i velké řeky (150 - 300 m n. m.). Larvy se vyvíjejí v rybách (perlín, jelec, ježdík, střevle a vranka). Velevrubi se dožívají 10 –15 let, zřídka až 50 let.
Znečištění vody a nevhodné vodohospodářské zásahy (regulace toků), které snižují rozmanitost stanovišť, ohrožují oba chráněné druhy. Při obvyklém „čištění“ koryta dochází k likvidaci celých populací. Populace jsou odděleny jezy, které brání opětovnému osídlení lokalit. Je proto nezbytné zachovat či vytvořit vhodné biotopy, zprůchodnit jezy rybími přechody, snížit znečištění vody a splachy půdy (protierozní opatření) a druhy znovu vysadit tam, odkud již vymizely.