Zastavení 4 - Koncentrační tábor

Zřízení tábora
Budování cvičiště vyžadovalo dostatek pracovních sil, proto byl na podzim roku 1942 právě v těchto místech postaven pracovně-výchovný tábor, tzv. „Arbeitserziehungslager“, který sloužil jako vězení pro totálně nasazené Čechy v Německu či v Protektorátu obviněných ze sabotáže při práci. O rok později byl tábor rozšířen a změněn na pobočku koncentračního tábora Flossenbürg. Byli sem umístěni političtí vězni cizích národností, především Francouzi, Poláci, Rusové a Španělé, ale také němečtí kriminální zločinci.

Táborová samospráva
Dva dřevěné baráky, kterým se říkalo blok A a B, obývalo kolem pěti set vězňů. Dále zde stály ještě další dřevěné budovy, kuchyň se skladem a marodka (revír). Tábor byl obehnán dvojím drátěným plotem s několika řadami ostnatých drátů. V každém rohu stála strážní věž, kde nepřetržitě hlídkovala ozbrojená stráž vojáků SS. Velitelem tábora byl Alfred Kus, táborovou samosprávu měli na starost
Němečtí kriminální zločinci, tzv. „kápové“, kteří v krutosti předčili i vojáky SS. Vězně vystavovali nepřetržitému psychickému i fyzickému teroru. Nejsurovější z nich byl kápo Anton Reckt, přezdívaný Gorila.

Nelidské podmínky
Podmínky v táboře byly otřesné. Strava sestávala z kávy podobající se břečce a bochníku chleba, který se rozděloval mezi čtyři vězně a musel vystačit na celý den. Vězni neměli k dispozici tekoucí vodu, na umytí museli čekat ve frontě před káděmi s vodou, která těžko vystačila pro všechny. Kromě hladu a zimy byli neustále obtěžováni blechami a vešmi. Každý den odcházeli do práce rozděleni
do pracovních komand – skupin přibližně o dvaceti mužích. Pracovali na stavbách, v kamenolomu, v Měchenicích na nádraží vykládali vagony nebo kopali protitankový příkop na Třebsíně. Z dlažebních kostek postavili silnici, která je němým svědkem úmorné dřiny a vyčerpání.

Dnešní pozůstatky
Podél hranice tábora je v trávě patrná betonová podezdívka oplocení, mezi chatami ještě stojí několik betonových sloupků. V příkopu u silnice si můžete všimnout betonových základů po strážních věžích. Stále stojí také budova marodky, dnes využívaná jako rekreační obydlí.