Stavební sloh Baroko
Původní kostel, stejně jako všechny stavební historické památky, pokud se tu zachovaly ze starší doby, vzaly za své v r. 1742, kdy vyhořelo téměř celé městečko včetně kostela, zničeny byly i úřední knihy, farní matriky apod. Nový kostel sv. Bartoloměje byl neprodleně postaven na místě starého v letech 1744 - 1748 zatím jen se sanktusovou vížkou. Vysoká věž vystupující jako rizalit ze vstupního, západního průčelí, byla dokončena až r. 1793. Barokní kostel je jednolodní s presbytářem ukončeným segmentově a s obdélnými přístavky (oratoř a sakristie). Loď má strop s fabionem, presbytář sklenut plackou a v závěru lunetami. Vnitřní zařízení bylo sem dáno z jiných chrámů (z Karlova v Praze sloupový oltář raně barokní, v nástavku s kopií Madony Area coeli z r. 1760, sloupový oltář sv. Kříže z třetí čtvrtiny 17. století a sloupový oltář sv. Václava z r. 1661, z klášterního chrámu sázavského rámový oltář sv. Prokopa s velkolistým akantem z doby kolem r. 1700). Dřevěná kazatelna je z r. 1751. Na vypouklém řečništi je mezi válečnými trofejemi a rokajovou výzdobou plastický alianční znak majitelů českošternberského panství Františka Adama z Roggendorfu a Barbory Marie, rozené z Götzenu. Barokní sošky nad zpovědnicí a na pilířích kruchty jsou z první čtvrtiny 18. století. Do vnější stěny sakristie jsou zasazeny tři figurální náhrobníky, značně sešlapané. Na jednom je postava rytíře se šternberským znakem, na dvou ženské postavy se znakem rodu pánů z Říčan. Pocházejí z konce 16. století.
Součástí nemovité památky jsou: 32-130 - hlavní oltář 32-131 - boční oltář sv. Aloise 32-132 - boční oltář sv. Prokopa 32-133 - boční oltář sv. Kříže 32-134 - boční oltář sv. Václava 32-135 - boční oltář sv. Jana Nepomuckého 32-136 - kazatelna 32-169 - náhrobník I 32-170 - náhrobník II 32-171 - náhrobník III