(1679–1745)
Přidej fotografiiSouvisející fotografie (0)
K této památce nemáme žádnou související fotografii. Budeme rádi, když ji sem přidáte.
Jan Dismas Zelenka se narodil 16. října 1679 v Louňovicích pod Blaníkem, kde dostal pod vedením svého otce Jiřího, louňovického kantora a varhaníka, základy hudebního vzdělání. Po studiích v Praze odešel J. D. Zelenka, na přímluvu hraběte Hartiga a pražských jezuitů, do saských Drážďan, aby se stal členem královské kapely a církevním skladatelem ve službách Augusta Silného. Jako skladatel získal u drážďanského dvora velkou oblibu. Na náklady krále studoval ve Vídni skladbu u věhlasného pedagoga a kontrapunktika - císařského kapelníka Johanna Fuxe. Na doporučení J. Fuxe umožnil král Zelenkovi další studia v Itálii. v Itálii si J. D. Zelenka osvěžil atmosféru italské melodiky a poznal bohatství instrumentálního slohu, který vrcholil v dílech Corelliho, Vivaldiho a dalších autorů.
Je pochopitelné, že tyto nové zkušenosti posílily Zelenkovo postavení v drážďanském hudebním životě. Na podzim 1723 se v Praze konala korunovace habsburského císaře Karla VI. českým králem, na kterou byli pozváni okolní panovníci. Polský a saský král pozvání přijal a vybral svůj doprovod tak, aby byl skutečně representován. Věděl, že jeho síla je v umění, zejména ve vynikajícím orchestru. Proto jeho dvůr doprovázela i kapela, v jejímž repertoáru hrály důležitou roli skladby J. D. Zelenky, tehdy již v Praze známého a oceňovaného. Pro Prahu v roce 1723 napsal Zelenka řadu vynikajících děl. i pražští jezuité mu zadali závažný úkol komponovat pro ně hudbu k velké alegorické slavnostní hře o sv. Václavovi.
Další léta Zelenkova života už nebyla tak šťastná. v r. 1724 mu v Louňovicích umírá otec. V r. 1733 jmenoval nový král, nástupce Augusta Silného, nového královského kapelníka Johanna Adolfa Hasse, odchovance italské opery. Místo barokní velkoleposti a přímosti, jakou reprezentovalo v Drážďanech umění Zelenkovo a v nedalekém Lipsku tvorba Johanna Sebastiana Bacha, přinesl Hasse odlehčenost, prostší melodii i stavbu. Své líbivější a méně náročné hudbě dokázal razit cestu i společensky. Jeho žena Faustina Boordoniová, pěvkyně evropského věhlasu, proslulá ve Florencii, v Benátkách i ve Vídni, dokázala svému muži získat větší přízeň, než jeho hudba. Působení A. Hasseho v Drážďanech však nelze pokládat za výraz poklesu vkusu, úpadku nebo podobně. Začaly se hlásit prostě nové epochy hudebního vývoje, které se dotkly i Zelenkovy tvorby 30. let 18. století. Zelenka i zde dokázal, že také ovládá efektní prvky italského vokálního slohu, zůstal však věrný zásadám svého hudebního vyjádření. Až do posledních let svého života se Zelenka věnuje kompozici převážně velkých chrámových vokálně instrumentálních děl. Zemřel v noci z 22. na 23. prosince 1745 v Drážďanech a na Štědrý den ráno byl pochován.
Jeho dílo bylo uloženo do archivních skříní na chóru jako "zastaralé a nemoderní". Umělecká síla a hodnota jeho díla byla však s odstupem věků znovu nalezena a září v celého hudebním světě jako vzácný poklad. K poctě tohoto význačného českého hudebního skladatele vznikl v roce 1984 festival Podblanický hudební podzim.