Naše původní lesy (ty, které nebyly vysázené člověkem) byly převážně bukové. Někde se dodnes částečně zachovaly a tvoří takzvané bučiny. Buky rostoucí v lese mají kmeny vysoké a korunu štíhlou. Roste-li buk osamoceně, pak má širokou korunu, která poskytuje příjemný stín. V konopišťském parku najdeme i odlišné formy buku, které byly vyšlechtěny pro okrasu. Liší se především barvou listů a tvarem koruny.
Pupeny jsou úzce kuželovité, špičaté. Listy buku raší až později na jaře. Nejsou členěné, mají výraznou žilnatinu, chlupatý řapík a hladký okraj. Na jaře jsou jasně zelené, později tmavnou a na podzim se barví do červenohněda. Často na stromech drží celou zimu a opadávají až na jaře. Borka je stříbřitě šedá a mnohdy i u starých stromů zůstává hladká. Buk kvete nejdříve v padesáti letech, vytváří velmi nenápadné samčí a samičí květy. Plody – nažky, nazývané bukvice – jsou ukryté v číšce s měkkými ostny.
Bukové dřevo je tvrdé a těžké. Přirůstá však pomalu. Využívá se k výrobě nářadí, kvalitního nábytku či kuchyňských potřeb a také se z něj dělají podlahové parkety nebo dřevěné hračky. Má velkou výhřevnost, proto se využívá jako palivové dříví a vyrábí se z něj i dřevěné uhlí v milířích. Bukvice jsou chutné (obvykle se praží, neboť syrové mohou být lehce projímavé), jíst se dají i pupeny a mladé listy.
Z jara před olistěním je v lese mezi buky dost světla, což umožňuje vykvést bylinám v podrostu, třeba sasankám a podléškám. Na listech tvoří bejlomorka buková zvláštní útvary – hálky, které vypadají jako malé špičaté čepičky. Bukvice jsou výživné, a proto je vyhledávají sojky, myšice, veverky či divoká prasata. Datli a strakapoudi obývají dutiny v kmenech buků, ale hnízdí tu i další ptáci. Odumřelé bukové dřevo hostí různé druhy hub, ze známějších třeba choroše nebo šupinatky. Spadané bukové listí – hrabanka je životním prostředím drobných živočichů, kterým poskytuje ochranu i potravu.
Buk se běžně dožívá několika stovek let. Zůstává tedy v lese stát mnohem déle než ostatní stromy. Svými kořeny přitom zpevňuje a chrání značné množství půdy a zadržuje vodu. Celý strom působí jako výkonná klimatizace, neboť svému okolí poskytuje stín. Listy odpařují vodu, zvlhčují a ochlazují vzduch. Opadané listy se na rozdíl od jehličí dobře rozkládají, živiny z nich se tak brzy dostávají zpět do půdy.
Co jsme se dozvěděli nového?
žilnatina – systém žilek v listu, které vedou vodu a živiny
číška – dřevnatá mistička chránící vyvíjející se plod
hálka – útvar, který vytváří rostlina v místě, kde do ní určité druhy hmyzu nakladou vajíčka