Borovice lesní vyžaduje dostatek světla, ale jinak je to nenáročný strom s hlubokými, až 10 metrů dlouhými, kořeny. Roste v nížinách i na horách, často na suchých písčitých půdách nebo skalách, kde vytváří borové lesy, takzvané bory. V konopišťském parku jsou vysazeny také její příbuzné ze Severní Ameriky – borovice černá a borovice vejmutovka. Vysoko v horách roste nízká borovice kleč.
Borovici lesní lehce rozpoznáme podle borky v horní části kmene – je rezavě zbarvená a loupe se. V dolní části je kmen šedohnědý, rozpraskaný. Podle podmínek, ve kterých roste, může být kmen rovný a vysoký s rozložitou korunou, jindy je krátký a pokroucený. Špičaté jehlice vyrůstají po dvou ve svazečcích na krátkých větvičkách. Během května vytváří borovice samčí a samičí šištice. Samičí šištice dozrávají za dva roky v dřevnaté šišky, které se na jaře rozevřou a z nich vypadávají semena.
Dřevo borovice obsahuje mnoho pryskyřice, je dlouhodobě odolné proti vlhkosti, měkké a lehké. Je ceněné nejen jako palivo, ale také jako surovina pro výrobu nábytku a rámů pro dveře a okna. Kdysi se lehce hořící borové třísky používaly jako louče. Z pryskyřice vytékající z naříznutých kmenů se vyráběl terpentýn, kalafuna a ševcovské lepidlo. Zkamenělá pryskyřice dávných borovic a dalších jehličnanů se nazývá jantar.
Pod borovicemi rostou malé keříky vřesu, borůvek a brusinek, které jsou důležitou součástí potravy řady lesních živočichů. Je tu dostatek světla a tepla, proto se tu mnohdy vyhřívá užovka hladká, která bývá pro svou tmavou kresbu na těle často zaměňována za zmiji. Žije tu řada ptáků, strakapoud hledá pod kůrou hmyzí larvy a v zimě nepohrdne ani borovicovými semeny. V korunách můžeme občas zahlédnout jmelí bílé, které odčerpává živiny proudící větvemi stromu.
O tom, že je borovice lesní v Čechách původní druh svědčí například to, že se objevuje často v místních názvech. U nás ale rostou i nepůvodní druhy borovic – třeba borovice černá. V Severní Americe rostou borovice, které patří mezi nejstarší organismy na Zemi vůbec!
Co jsme se dozvěděli nového?
samčí šištice – obsahují pyl
samičí šištice – po opylení zdřevnatí, mění se v šišky, v nichž dozrávají semena
terpentýn – vonná tekutina získávaná z pryskyřice
kalafuna – látka z pryskyřice, nanáší se na smyčec, aby při hraní přilnul lépe ke strunám hudebního nástroje